A Cloud-a-Day Keeps the Conflict Away!

Logika typu PODMÍNKA POSTAČUJÍCÍ (Sufficiency Logic)

Logika typu podmínka postačující (Sufficiency Logic) je myšlenkový rámec, ve kterém používáme příčinnou souvislost PŘÍČINA -> NÁSLEDEK.

Tento způsob myšlení používáme, kdykoli předpokládáme, že (1) něco způsobuje existenci něčeho jiného, nebo (2) něco je nevyhnutelným následkem něčeho jiného.

V Myšlenkových procesech Teorie omezení (Thinking Processes TOC, dále jen TOC TP) jsou pro zachycení logických vazeb Příčina -> Následek vytvářeny logické diagramy (stromy), jejichž základní prvky jsou popsány dále.

(U jednotlivých pojmů jsou uvedeny také jejich anglické ekvivalenty.)

 

Základní prvky logických diagramů typu "Podmínka postačující"

Základním prvkem logických diagramů typu podmínka postačující je entita (Entity).
Entita musí být vyjádřena celou větou. Za entitu proto není považován např. výraz "baterie", zatímco celá věta "baterie je vybitá" ano.

 

Entita znázorněná obdélníkem se zaoblenými rohy představuje skutečnost, která již v systému existuje. Entitu, kterou chceme do systému teprve uvést, znázorňujeme obdélníkem s hranatými rohy. Této entitě se říká také injekce (Injection). V rámci diagramu představuje vždy vstupní bod, tedy šipka z této entity vždy vystupuje.


 

Entity mají s jinými entitami v rámci daného systému logické vztahy, které jsou znázorněny šipkami (Arrows). Entita na začátku šipky představuje příčinu (Cause), entita na konci šipky pak následek (Effect).

Celý vztah pak čteme takto: Jestliže existuje [entita - příčina], pak existuje [entita - následek].

 


Pod šipkami jsou skryty předpoklady (Assumptions), které podle názoru tvůrce příslušného logického diagramu zakládají logický vztah mezi entitami. Předpokladů může být více. Tyto předpoklady jsou buď platné, nebo neplatné.


Právě v odhalování skrytých předpokladů a ověřování jejich platnosti spočívá hlavní síla těchto logických diagramů. Představuje také hlavní důvod, proč stojí za to tyto diagramy konstruovat.


Při čtení diagramů pak předpoklady vyjadřujeme následovně:

Jestliže existuje [entita - příčina], pak existuje [entita - následek], PROTOŽE platí [PŘEDPOKLAD(Y)].

V následující příkladu bychom celý vztah četli:
Jestliže snížíme cenu zboží, pak bude více zákazníků naše zboží kupovat, protože:
1. Zákazníci se při výběru zboží řídí výhradně podle ceny
2. Naše ceny jsou vyšší než u konkurence.

 

 

Entity mohou v rámci diagramu vstupovat i do jiných vztahů, než je vztah Příčina -> Následek vyjádřený šipkami. Hlavním představitelem takového vztahu je logický součin, vyjádřený v diagramu konektorem AND (AND-Connector). Entity vázané tímto vztahem představují kombinovanou příčinu, kde musí platit všechny vázané entity současně, aby nastal předpokládaný efekt.


Takové vztahy v diagramu čteme:

Jestliže existuje [entita - příčina 1] A SOUČASNĚ existuje [entita - příčina 2], pak existuje [entita - následek].

V následujícím příkladu bychom tedy diagram četli:
Jestliže byla smlouva podepsána oběma smluvními stranami dne 10.10.2010 a smlouva je platná dnem podpisu oběma smluvními stranami, pak je smlouva platná od 10.10.2010.