A Cloud-a-Day Keeps the Conflict Away!

Kategorie oprávněných výhrad (CLR)

Lidské myšlení není dokonalé, a zvláště pokud není systematicky cvičeno, je zatíženo mnoha logickými chybami.

Jedním z největších přínosů Teorie omezení pro oblast myšlení a logiky je soubor osmi nástrojů, které slouží k logické korektruře myšlenkových konstrukcí.

Souhrnně se tyto nástroje nazývají Kategorie oprávněných výhrad (Categories of Legitimate Reservations - CLR).

CLR jsou rozděleny do tří úrovní, které jsou dále stručně popsány.

 

První úroveň

Srozumitelnost (Clarity)

Prvním hlediskem, kterým se zabýváme při "ladění" logických diagramů je, zda daná entita nebo logický výraz jsou srozumitelné bez dalších otázek.

Typickým příkladem, kdy bychom vznesli výhradu ke srozumitelnosti, jsou výroky pronesené v odborném slangu prošpikované anglickými výrazy, které zdomácněly v češtině. Řadu příkladů přinesl článek Milovníci češtiny by při poslechu bankovních úředníků zaplakali publikovaný na serveru lidovky.cz. Některé pro ilustraci vybíráme: 


  

 

Další chybou, která brání srozumitelnosti logických diagramů, jsou entity, které v sobě obsahují logický vztah.

Takové entity je třeba rozdělit na více entit a zachytit logický vztah mezi těmtito entitami.

 

 Nahoru 

 

Druhá úroveň


Existence entity (Entity Existence)

Druhým krokem je zjistit, zda daná entita v systému opravdu existuje. Přeskočením tohoto kroku bychom způsobili, že budeme zkoumat něco, co ve skutečnosti neexistuje.

Pěkný příklad uvádí Lisa Scheinkopf v knize Thinking for a Change: Dcera přichází za matkou a říká: "Mami, pokoj mám uklizený, takže můžu jít ven." Matka se na základě svých zkušeností s dcerou ptá: "Jsi si jistá, že je pokoj opravdu uklizený? Měla bych se jít podívat?" (Matka v této chvíli vznáší výhradu existence entity "pokoj dcery je uklizený".) Dcera se vyhýbá zrakovému kontaktu s matkou a mumlá: "No ... možná, že ten pokoj ještě není úplně uklizený. Dám ti vědět, až to bude."

 


Příčinná souvislost (Causality)

Tato výhrada nastupuje v případě, kdy je někdo přesvědčen o příčinné souvislosti mezi dvěma entitami, zatímco jiný tuto souvislost zpochybňuje. Dva příklady jsou uvedeny níže.

 

 

Tuto výhradu vyjadřujeme výroky, jako např.:

  • Opravdu děti nosí čáp?

  • Opravdu kouření způsobuje rakovinu?

  • Bude opravdu více zákazníků kupovat naše výrobky, když snížíme ceny?

     

Nahoru

 

Třetí úroveň

Nedostatečná příčina (Cause Insufficiency)

Máme definovaný logický vztah Příčina -> Následek. Výhradu nedostatečné příčiny vznášíme v případě, kdy je pro existenci daného následku nutná existence další entity v roli příčiny, než je entita uvedená v diagramu.

 

V daném případě nestčí pro uvedení výrobku na trh jen tvůrčí nápad, ale produkt je také třeba vyrobit.

VAROVÁNÍ: Nedělejme diagramy složitější, než je nutné. V daném případě by bylo možné diagram dále rozvádět a do diagramu zahrnout design, prototyp, rozpočet, výrobní plán, marketing atd. atd. Rozsah a míra podrobností v diagramu by měly vždy odpovídat potřebám, pro které je diagram konstruován. V opačném případě může dojít k nežádoucímu jevu paralýza způsobená (nadměrnou) analýzou (paralysis by analysis).  

 

Nahoru


Dodatečná příčina (Additional Cause)

V tomto případě může být daný následek způsoben různými, na sobě nezávislými příčinami, z nichž jen některé jsou uvedeny v diagramu.

 

 

Ve výše uvedeném příkladu může být dům zničen ještě dalšími příčinami, jako oheň, či sesuv půdy. I zde platí, že by měly být uvedeny pouze relevantní příčiny, které mají smysl v rámci účelu, pro který je diagram konstruován. Pokud to nemá nějaký zvláštní důvod, není třeba uvádět velmi nepravděpodobnou situaci, kdy dům může být zničen např. pádem letadla.

 

Nahoru 

 

Záměna příčiny a následku (Cause Reversal)

Velmi často dochází k logické chybě záměny příčiny za následek a naopak. Vyplývá to i ze způsobu, jak příčinné souvislosti vyjadřujeme v běžné řeči. Říkáme například: "Jestliže mám teplotu, pak to znamená, že jsem nemocný." Nebo: "Žák má špatné známky, z toho plyne, že se málo učí."

 

 

Z logického hlediska však deklarované následky jsou ve skutečnosti příčinami a deklarované příčiny následky. Diagramy je nutné odpovídajícím způsobem upravit:

 

 

Nahoru

 


Předpověděný následek (Predicted Effect)

Předpověděný následek představuje postup, který je standardně používán při vědeckém bádání. Je zformulován příčinný vztah. Pro ověření deklarované příčiny je hledán jiný následek, který existuje a který dokládá existenci předpokládané příčiny.

V příkladu otestujeme hypotézu, že příčinou finančních potíží je příliš malý příjem. Uplatněním výhrady předpověděného následku zjistíme, že hypotéza je mylná a že skutečným důvodem je život nad poměry.

 

 

Nahoru


 

Tautologie (Tautology)

Tautologie představuje logickou past, kde se ocitáme ve (zdánlivě) bezvýchodném logickém kruhu. (Tautologie se také někdy nazývá dokazování kruhem.)

Jako příklad poslouží známá otázka: "Co bylo dřív? Vejce, nebo slepice?"

 

 

Abychom mohli mít slepici (následek), musíme mít vejce (příčinu), ze kterého se slepice vyklubala.

Ale abychom mohli mít vejce (následek), musíme mít slepici (příčinu), která vejce snesla.

 

Jak se z této logické pasti dostat? Je třeba vnést do problému další důležité okolnosti.

V našem případě je v popisu problému zcela opominuta skutečnost, že vejce musí být oplodněné, aby se z něho mohlo vyklubat kuře. A k oplodnění vejce musíme mít kromě slepice také kohouta. Úzce stažená logická smyčka se nám rozplétá. 

 

Problém již nestojí tak, že se ptáme, zda bylo dříve vejce, nebo slepice. Ptáme se, zda jsme dříve měli kohouta a slepici, nebo dvě (oplodněná) vejce, ze kterých se kohout a slepice vyklubali. 

 

Nahoru